Lymfotaping lze užít k terapii svalových dysbalancí, posturálních insuficiencí, kardiovaskulárního a lymfatického systému, vazivových, šlachových a kloubních poranění, patologických pohybových vzorů, jizev a fascií, neurologických obtíží aj.

Tejp je indikován v případech, kdy je třeba zkrátit dobu hojení, urychlit rekonvalescenci a rehabilitaci. Z toho důvodu jeho využití nalezneme u diagnóz z celé škály medicínských oborů. Tejp poskytuje pocit jistoty, limituje možnost dalšího poškození tkání, a je tedy důležitou součástí primární i sekundární prevence.

Schopnost filament iniciálních lymfatik otevřít/uzavřít cévu je do jisté míry závislá na pohybech kůže. Tejp provádí externí stimulaci a podílí se na elevaci a pohybech pokožky. Díky tomu se mohou snadněji otevírat štěrbiny mezi endoteliálnimi buňkami, což umožnuje míze přestup do lymfatických kapilár. Pod tejpem tak vzniká oblast sníženého tlaku, takže usnadňuje odtok lymfy podle zákona o tlakovém gradientu, který,nutí“ lymfu téct z oblasti se zvýšeným tlakem do oblasti s nižším tlakem.

Tejpováním svalů pusobíme také zlepšení,,svalové pumpy„, a tím i hluboké lymfatické drenáže. Pohyb lymfy v cévách hlubokého lymfatického systému je závislý na lymfo-kinetických faktorech, tj. na,,svalové pumpě“, dýchání, změnách tlaku aj. Tejp pomáhá stimulovat tlakové zmėny, protože obnovuje a podporuje normální svalovou funkci. Lymfotaping pomáhá v redukci otoku, což s sebou nese snížení lokálně zvýšené teploty a množství metabolitů ve tkáních, zlepšení cirkulace a release trigger points. Dále se zmenšuje tlak na receptory, zmírňuje bolest, čímž se usnadňuje návrat k normální citlivosti v dané oblasti.